close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Červenec 2009

Jeden den s Edwardem Cullenem

25. července 2009 v 11:02 | Cosetta |  Twilight
1:23 - Edward mě budí, protože prý nemůže spát
1:23 - 2:00 - snažím se ho ignorovat
2:01 - házím po něm budík
2:03 - uhýbám před piánem
2:05 - Edward brečí kvůli zničenému piánu
3:00 - jsem nenapravitelně probuzená, vstávám
3:01 - 5:00 - Edward blokuje koupelnu
6:00 - nadává, že má hlad a divně se po mně dívá
9:00 - 13:15 - škola
15:37 - Bella vidí zničené piáno a řve na Edwarda: ,,Ty vrahu!"
15:38 - Edward raději zatajuje, že jí koupil nové auto
15:39 - Bella dochází k názoru, že má Edward milenku
15:40 - Edward pokleká před Bellou a přísahá, že až na občasné eskapády s Jane nikdy s nikým jiným nic neměl
15:41 - 15:42 - Bella s ním nemluví
16:01 - stojím před klanem Cullenových, kteří se mě snaží přemluvit, abych svůj den s Edwardem Cullenem nezveřejňovala
16:02 - odmítám
16:03 - Myslím, že mě Rosalie chce zab.....................

(Zde zápis končí. Odpočívej v pokoji, Cosetto.)



Hřbitovní kvítí

6. července 2009 v 11:24 | Cosetta |  Cosetta
Na mém novém bytě, v Artézské ulici, mi vadila jen jedna jediná věc. Ložnice i obývací pokoj měly velká okna s výhledem na hřbitov. Hřbitovy nemám rád - ať se tam zdržujete jakkoliv krátkou dobu, nakonec vždy narazíte na hrobeček, menší, než všechny ostatní, s nápisem Evičkam, Jindříšek - a tak podobně.
Naopak místní dámy důchodového věku se tam vesele scházely, někdy tam trávily celý hodiny. Po několika týdnech jsem si všiml, že se tam také každý den zastavuje nádherná bledá zlatovláska, proti jejímž světlounkým vlasům kontrastovaly téměř černé oči - ty naopak ladily k elegantím šatům. Obvykle usedala na čerstvé hroby, avšak co tam dělá jsem nevěděl. Napadlo mne, že se jí prostě líbí ta atmosféra, jenže mimo hřbitov bych ji takhle neodhadoval.
Náhodou na ni přišla řeč v hospodě. Místní opilec, postižený utkvělou představou o své neodolatelnosti, o ní přezíravě řekl: "Roztomilý ksichtíček, škoda, že ten mozeček za ním nefunguje. Ale kdyby ji nějakej pořádnej mužskej pořádně chytnul a...!" zasmál se - a nebyl to příjemný smích.
"A jak se jmenuje? Co na tom hřbitově vlastně dělá?" zeptal jsem se.
"Klaudie, dál nevím. Vždycky si tam sedne na hrob a vykládá nebožtíkovi, jakej měl pohřeb a tak. Je bláznivá jak kožich v červenci. Se živýma se nebaví, ale páč jsi tu novej, třeba budeš mít štěstí. Pak ji pořádně chytneš a...!"zachrochtal, všichni propukli v nezadržitelný smích vlastní všem hospodským týpkům.
...
Našel jsem ji rychle, ale ještě jsem nic neřekl. Seděla ke mně otočená zády, na čerstvém hrobě.
"Tak jakpak se cítíš, Same?" ptala se tiše, téměř šeptem. "Chápu, tak čerstvě po smrti asi nic moc, ale měl jsi opravdu krásný pohřeb. Přišla snad polovina vesnice - dokonce i ta tvoje slavná sestřenice, Eliza. Zahráli ti ´Amazing Grace´, jak sis přál. Bylo to velmi dojemné."
Ano, muž v ospodě měl pravdu - šplouchalo jí na maják.
"Klaudie?" oslovil jsem ji. Prudce se otočila.
"A vy jste kdo?"
"Filip." Podal jsem jí ruku. Nijak zvlášť mne nepřekvapilo, že i nehty na rukou měla nalakované černým lakem. Pokynula směrem k náhrobku. "Tohle je Samuel, ale toho zdravit nemusíte. Nikdy nebyl zvlášť výmluvný."
Myslel jsem, že žertuje, ale tvářila se naprosto vážně. Nemohl jsem si pomoct. "Klaudie, jste sice krásná, ale naprosto dokonale šílená."
"Myslíte?" naklonila hlavu ke straně. "Je to možné."
Odešel jsem.
...
Klaudie zůstala. Otočila se zpět ke hrobu. "No... Zítra budu pokračovat, ale už se stmívá, musím jít. Zítra se vrátím, ano?"
A ze země se ozvalo tiché: "Děkuji."

Calcifer

1. července 2009 v 9:57 | Megi |  Howl´s moving castle

Znovu se ozývám

1. července 2009 v 9:45 | Megi |  Megi
Ano...já vím. Už je to pěkná řádka dní, co jsem něco napsala. Ale vidíte, jsem dítě hodné, a tak popíšu události posledních týdnů. Ve škole nás pěkně drtili... Zkoušky, testy, zkoušky, testy, zkoušení, testy...až mi z toho šla hlava pěkně kolem , ale se známkama jsem bojovala hlava nehlava, a když ani to nepomohlo, dělala jsem na profesory psí oči. Po uzavření klasifikace se jelo na školní výlet. Nevím, kdo dostal ten inteligentní nápad vyjet na kola a ještě v tomto počasí, ale co se dalo dělat. Nakonec to byla docela i sranda, až na ten déšť a promoklé tenisky. Pak následoval osudný den 29.6.2009 ... vysvědčení. Nakonec to nedopadlo tak katastroficky jak jsem předpokládala. TEĎ UŽ JSOU KONEČNĚ PRÁZDNINY! Dva měsíce prázdnin! JUCHÚ!

Momentálně, než odjedu pryč, koukám na díly Stargate Atlantis, což je geniální seriál, který je volné pokračování normálního seriálu hvzdná brána s Jackem O´Neillem a navazuje na jeho 7. řadu. Má oblíbená postava je Dr. Zelenka, který v originálním znění občas česky nadává .


Cosetta, jak ji znám, bude přes prázdniny doma a pařit mafii.

Monika odjela už včera na tábor, ale všichni doufáme, že se brzy vrátí.

Tímto se rozloučím, protože dlouho zase nenapíšu.

Zdar a sílu, najdeš v sýru!