Před... no hodně dávnou dobou jsem tu přepisovala Rachejtličky I. které psala Cosetta. možná si to nepamatujete a tak první díl je zde. básnička má jen dva díly a asi se neplánoje napsat další. tento druhý díl byl vytvořen o celý rok později...
Trochu z básně vypadlo,
jak to tehdy dopadlo.
Převtělení věc je skvělá,
děti mají nová těla!
Jenže je to běda běd,
musí často píti krev.
Kamarádka, učitelky...
berou všechno - hlad je velký.
Nejí, nespí, nefetují,
rodiče si pochvalijí.
Jen občas je smutek svírá,
kdopak che doma upíra.
Meli z toho jednou zlost,
řekli si:,,No tak už DOST!"
Jenže děti něco tuší,
Jenže děti něco tuší,
mámě cosi spánek ruší.
Tátu taky popouzí,
že ho někdo probouzí.
Zápas trval sotva chvíli,
těď už jen sýček smutně kvílí.
Děti se loučí se slovy:,,Nazrar!
A ani kapka krve nazmar!"
Lépe a radostněji!
Monika