Noc druhá - Linda vypravuje
Roztomilé porcelánové koťátko s klubíčkem vlny, benjamínek celého kočičího společenství nebylo Matsuye podobné ani v nejmenším. Linda patřila ke kočkám milým, přítulným a laskavým - zároveň i dost užvaněným, abych nic nezatajovala.
Lindin příběh začal před několika lety ve Velkých Pavlovicích - to je moc hezké místo na jihu naší vlasti. Její majitelka se jmenovala
Catini rodiče mysleli, že je to přechodný stav, že takhle chce dosáhnout svého. Ale nic se nelepšilo - spíš to bylo stále horší a horší. Přestěhovali se. Cat trávila většinu času venku, ale už nedělala nic, co ji předtím bavilo. Vlastně bych řekla… No však víte, co dokáže udělat bolestná
Úplně sama jela vlakem bůhví kolik kilometrů do Pavlovic, do rodného domu, kam se už nastěhoval někdo cizí. Celou tu dobu se skrývala ve stodole, společnost jí dělaly jen kočky, jídlo kradla z domu, až ji jednoho dne přistihli. Tehdy poprvé za dlouhou dobu promluvila na své
Roztomilé porcelánové koťátko s klubíčkem vlny, benjamínek celého kočičího společenství nebylo Matsuye podobné ani v nejmenším. Linda patřila ke kočkám milým, přítulným a laskavým - zároveň i dost užvaněným, abych nic nezatajovala.
Lindin příběh začal před několika lety ve Velkých Pavlovicích - to je moc hezké místo na jihu naší vlasti. Její majitelka se jmenovala

Kateřina, sotva dvanáctiletá holčička, milující kočky všeho druhu. Rodiče Kateřininu malou zálibu respektovali a nevadily jim ani davy nadýchaných (i méně nadýchaných) Kateřininých kamarádek. Vlastnilo je dvanáct kočkovitých (kočky nejsou vlastněny, to si pamatujte) - Kája, Pumička, Tlapka, Bandita, Zuzi, Silver, Tygřice, Petr, Kryšpí, Mia, Yami a Tao. Kateřina je milovala nade vše a nedokázala si představit možnost odloučení. Na rozdíl od rodičů…
"Kači, musíme s tebou mluvit," začala dívčina matka nervózně.
"Hm… Počkej, ještě nakrmím kočky," odpověděla vesele.
"Hned teď," pronesl její otec nezvykle ostře.
Otočila se, s překvapením jasně čitelným v očích.
"Co se děje?"
"Víš… Tatínek dostal nabídku pracovat pro jednu velkou firmu a… Dostal by hodně peněz, ale…"
"Ale co?" přerušila mámu Kateřina.
"Budeme se stěhovat. Do města. Tam si s sebou nebudeš moct vzít kočky," vysvětlil táta.
"To je strašné!" skočila Lindě do řeči skleněná kočko-liška Sofie.
"Taky si myslím… Kateřina - všichni jí říkali Cat, proplakala celou noc. Zapřísahala rodiče, aby zůstali v Pavlovicích, chtěla být se svými kočkami, ale nic na ně neplatilo. Úplně se stáhla do sebe. Nemluvila, téměř nejedla ani nepila, všechno dělala mechanicky jako robot, úplně se z ní vytratila jiskra, jíž vždycky oplývala.
"Kači, musíme s tebou mluvit," začala dívčina matka nervózně.
"Hm… Počkej, ještě nakrmím kočky," odpověděla vesele.
"Hned teď," pronesl její otec nezvykle ostře.
Otočila se, s překvapením jasně čitelným v očích.
"Co se děje?"
"Víš… Tatínek dostal nabídku pracovat pro jednu velkou firmu a… Dostal by hodně peněz, ale…"
"Ale co?" přerušila mámu Kateřina.
"Budeme se stěhovat. Do města. Tam si s sebou nebudeš moct vzít kočky," vysvětlil táta.
"To je strašné!" skočila Lindě do řeči skleněná kočko-liška Sofie.
"Taky si myslím… Kateřina - všichni jí říkali Cat, proplakala celou noc. Zapřísahala rodiče, aby zůstali v Pavlovicích, chtěla být se svými kočkami, ale nic na ně neplatilo. Úplně se stáhla do sebe. Nemluvila, téměř nejedla ani nepila, všechno dělala mechanicky jako robot, úplně se z ní vytratila jiskra, jíž vždycky oplývala.

ztráta s lidskou psychikou. Kéž bych ji tehdy mohla nějak utěšit."
"Vždyť jsi mohla, ne?" zavrtěla zmateně hlavou Emily. "Pan Starkey mohl taky mluvit s Matsuyou."
Linda si povzdechla.
"Cat mě nemohla slyšet. Nebo nechtěla, já nevím. Ale to už je jedno. Rodiče se o ni začali velmi bát…"
"A pak?"
"Čekali…"
"A pak?"
"Začali si pořizovat knihy o psychologii…"
"A pak?"
"Kaččin stav se nijak nelepšil…"
"A pak?"
"A pak, Kateřina zmizela."
"Měli zavolat policii," zašeptala Matsuya.
"Taky ji zavolali. Bylo to velmi trapné," ušklíbla se vypravěčka. Policista, jenž přijel vyslýchat dívčiny rodiče pokládal běžné otázky typu "S kým se vaše dcera v poslední době stýkala? (Nevěděli.) Zmiňovala se o něčem neobvyklém? (Nemluvila.) Trpěla v poslední době depresí? (Co myslíte?)"
Uplynulo několik dní a po Kateřině ani stopy. Bylo vyhlášeno celostátní pátrání.
"Našli ji?" zeptala se Foxy, zapomínala při Lindině vyprávění dýchat.
"O měsíc později se Kateřina vrátila, s policistou po každém boku.
"Vždyť jsi mohla, ne?" zavrtěla zmateně hlavou Emily. "Pan Starkey mohl taky mluvit s Matsuyou."
Linda si povzdechla.
"Cat mě nemohla slyšet. Nebo nechtěla, já nevím. Ale to už je jedno. Rodiče se o ni začali velmi bát…"
"A pak?"
"Čekali…"
"A pak?"
"Začali si pořizovat knihy o psychologii…"
"A pak?"
"Kaččin stav se nijak nelepšil…"
"A pak?"
"A pak, Kateřina zmizela."
"Měli zavolat policii," zašeptala Matsuya.
"Taky ji zavolali. Bylo to velmi trapné," ušklíbla se vypravěčka. Policista, jenž přijel vyslýchat dívčiny rodiče pokládal běžné otázky typu "S kým se vaše dcera v poslední době stýkala? (Nevěděli.) Zmiňovala se o něčem neobvyklém? (Nemluvila.) Trpěla v poslední době depresí? (Co myslíte?)"
Uplynulo několik dní a po Kateřině ani stopy. Bylo vyhlášeno celostátní pátrání.
"Našli ji?" zeptala se Foxy, zapomínala při Lindině vyprávění dýchat.
"O měsíc později se Kateřina vrátila, s policistou po každém boku.

rodiče," vzpomínala Linda. Měla pravdu. Když se objevila, řekla: "Klidně mi udělejte kázání, ale já ničeho nelituji. Vlastně jo… Lituji, že mě přistihli."
Hlas měla studený, bez emocí.
"Pak určitě nějak vymysleli, jak to udělat, aby si mohla kočky nechat, že jo?" no jistě - to nemohl říct nikdo jiný, než Leona.
"Samozřejmě," přikývla Linda. "A to je vlastně vše, děkuji za pozornost."
Neměla to srdce, pokračovat. Kateřina po dvou sezeních u psychologa prostě šla do koupelny a už z ní nikdy nevyšla. Utopila se.
A to je vlastně vše, děkuji za pozornost.
Hlas měla studený, bez emocí.
"Pak určitě nějak vymysleli, jak to udělat, aby si mohla kočky nechat, že jo?" no jistě - to nemohl říct nikdo jiný, než Leona.
"Samozřejmě," přikývla Linda. "A to je vlastně vše, děkuji za pozornost."
Neměla to srdce, pokračovat. Kateřina po dvou sezeních u psychologa prostě šla do koupelny a už z ní nikdy nevyšla. Utopila se.
A to je vlastně vše, děkuji za pozornost.
no teda...chudera Kateřina :(