close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

5. Odvaha

17. dubna 2009 v 13:00 | Monika |  Alternativní Reality
Tak, další kapitolka. Nějak se mi pořád nechce prát tu alternativní realitu a až je začnu psát, bude v tom pěkně velký bordel, ale to je jedno. Asi rychle nějakou napíšu ať se vyzkouší, jak moc velký bordel v tom pak bude. Nebojte se, za chvíli se dozvíte jména všech hlavních postav a taky si začnu trochu hrát s jejich minulostí. No nic nebudu se zdržovat, protože musím přepsat 6. kapitolu a pak se vrhnu na psání osmé a s tou si teda pořádně pohraju..............



5. Odvaha

"Vzbuď se! Slyšíš mě? No tak! Vzbuď se!!!…" začala najednou říkat ta postava přede mnou. Neměla jsem ani čas uvědomit si, co to sakra plácá za nesmysly.

Všechno kolem mě se začalo měnit. Postava přestávala zářit, dostávala jasnější obrys. Začala jsem cítit strašnou bolest kolem krku z toho, jak mě upír škrtil. Začala jsem i víc vnímat své okolí. Ležela jsem na zemi a ten člověk se mnou třásl a prosil, abych se vrátila. Zpět do života. Hlava mi neskutečně třeštěla.

"Co… Co se děje?" to bylo jediné na co jsem se zmohla. Usmál se na mě, ale z nějakého důvodu se mnou nepřestával třást. Najednou jsem slyšela křik . lépe řečeno válečný pokřik. Než jsem stihla zareagovat, člověk už se nade mnou neskláněl.

Upír do něj vrazil a on letěl vzduchem. Tak jako já před chvílí. Narazil do zdi a spadl na zem. Chudák. Ten už to do odpadků neměl. Rychle jsem se vzpamatovala. Ta svítící postava, ten anděl mi dal naději. Odvahu, že můžu zvítězit. Zlostně jsem se podívala na upíra jak se chystá na člověka. Už jsem nemohla jen tak přihlížet. Rozběhla jsem se a skočila na TOHO upíra. Na to zvíře, které den co den pije krev a bere životy našim blízkým. Den co den bare to, co nám po právu náleží.

Upír ani neměl čas být překvapený z toho, že jsem se tak rychle vzpamatovala. Při tom skoku na něj, jsem mu hned dokázala utrhnout levou ruku. Bohužel na to rychle zareagoval tou pravou a chytl mě za loket. Měl velmi pevný stisk a i přesto, že jsem se svým loktem škubala, jak jen to šlo, nedokázala jsem jeho stisk ani na chvíli povolit. Přestala jsem se sebou škubat. Podíval se na mě a usmál se.

"Rozluč se se životem, má drahá." Utíkal mi čas a musela jsem rychle něco vymyslet. Dostala jsem nápad, ale nevěděla jsem, jestli bude fungovat.

"Zvláštní, právě jsem chtěla říct to samé." Jen jsem se nevinně usmála a vší silou, kterou jsem měla jsem ho kopla do rozkroku. Doufala jsem, že to bude fungovat. Přece jen je to upír. Ten už se asi neužívá tak moc, jako my lidi. Nebo ano?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 ivanka-SBé ivanka-SBé | Web | 18. dubna 2009 v 14:19 | Reagovat

super! ten koniec nemal chybu :D

2 Angel or Devil - your SB :o* Angel or Devil - your SB :o* | Web | 27. dubna 2009 v 20:34 | Reagovat

skvělej konec:oD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama