No tak tady máte první kapitolu. Klidně bych sem dala popis té povídky, ale sama vlastně ani pořádně nevím, o čem to bude. I LOVE VAMPIRES!!! No, ale tady budou upíři nejspíš jako záporáci.

1. Fotbálek
Jako každou noc jsem i dnes byla na "lovu". Nevím, jak tomu mám říkat, protože lidé nic jako "sledovačku a krvelačnou bitku s upíry" neznají. Já tomu prostě říkám lov. Žiji nocí, tak jako oni. Pro svůj lov si často vybírají místa, kde je hodně lidí. Dnes jsem měla na výběr ze dvou možností. Metalový koncert nebo fotbal? Rozhodla jsem se pro fotbal, protože jsem se nechtěla dívat na nějaké šílené panáky co řvou na podiu a ždímají na koncertech z lidí peníze. A navíc fotbal je levnější.
A tak tady teď sedím, v davu skandujících, opilých, v horším případě sjetých fotbalových fanoušků, kteří se snaží podpořit své družstvo. Na fotbal chodím už docela často, takže tomu docela rozumím, ale nikdy jsem nepochopila, jak to může někdo tak prožívat. Pískat na rozhodčího, protože neviděl, že to byla ruka, vyhrožovat hráčům nebo dokonce se porvat s fanoušky druhého týmu.
Je poločas. Nejlepší příležitost pro upíry. Často se stává, že nějaký fanoušek zabloudí při hledání toalety nebo je tak opilý, že ani necítí, jak se mu ostré upíří zuby zaryjí přímo do krční žíly.
V tom davu lidí jsem nedokázala poznat, jestli tu nějaký upír je a tak jsem se zaměřila na osamocenou tmavou uličku v rohu areálu fotbalového stadionu. Nerada takhle hledám upíry, protože není nikdy jisté, že se právě tam nějaký člověk zatoulá.
Začala jsem přemýšlet o jiné možnosti, když v tom se v uličce objevil nějaký chlápek a v těsném závěsu za ním se táhla bledá osoba v dlouhém přiléhavém kabátě. Okamžitě (a střelhbitě) jsem vyrazila za nimi. O chvíli jsem byla také v temné uličce společně s jedním prohnaným a krvelačným upírem a s nic netušícím člověkem.
Spatřila jsem upíra, jak se už už sápe na toho člověka. Rozběhla jsem se a skočila na něj.
4. Anděl a jeho rada
5. Odvaha
6. (zatím nemá ani název)
dobré :D ani ja nechápem, čo na tom futbale vidia :D